úterý 13. prosince 2016

Přečteno Listopad 2016

Zdravíme všechny Knižníky!

Tak se opět měsíc s měsícem sešel a je tu přečteno za listopad 2016, nebo spíše nepřečteno, protože tento měsíc nám pracovní povinnosti a cestování neumožnily přečíst ani jednu knihu. Samozřejmě jsme ale čtení úplně nevynechali a pár stovek stran jsme přeci jen načetli a další měsíce už tato rubrika určitě nebude prázdná.

Tak si alespoň pojďme říct co jsme v tento měsíc načali za knihy.

M.:

Tento měsíc jsem si chtěl po delší době dát nějakou oddychovku - prostě pryč od vyšetřování vražd a ztracených lidí v neznámu, vypomáhání vyšetřovateli s řešením rébusu, a tak jsem skočil po knize Babička pozdravuje a omlouvá se, kterou jsem dočetl hned na začátku prosince. Musím ale přiznat, že tato kniha mě nezaujala tolik jako autorova první kniha s názvem Muž jménem Ove, kterou jsem četl v létě. Nebyla ani tolik vtipná jak jsem četl ve všech možných recenzích a i v anotaci knihy, spíše jsem se u knihy nudil a ne a ne se do hloubky začíst. Určitě si přečtu i autotovu zatím poslední vydanou knihu, ale už ne s takovým očekáváním jako tuto.



P.:

Tento měsíc u mě vyhrála kniha Skleněný trůn, který jsem také dočetla ihned na začátku prosince. Kniha se mi líbila, ale byla o maličko slabší než první díl, až v druhé polovině se ukázalo typické napětí a chuť ke čtení. V první polovině jsem se doslova nutila do čtení a vůbec se mi nedařilo se dějem prokousávat. Na třetí díl se těším, ale dám si určitě pauzu v podobě jiné knihy.



pátek 9. prosince 2016

Minirezence | doporučení | tip | 3 - aneb my jsme stále zde.

Ahoj, po měsíci, se mnou ještě déle,
no, jak se omluvit? Asi nijak, nemá to cenu a může to kdykoliv přijít znovu.
Pro mě byl podzim hodně těžký, nechuť ke čtení, únava z  práce. 
Možná to znáte a možná ne.
Přečetla jsem od poloviny října jednu knihu, pche, a neomluví jí to, že měla 400 stránek, fakt ne.
To jsem tedy knihomol, co...
Ale přesto vám ji chci doporučit, protože jsem jí i přes svou nechuť dočetla.




Ano, jedná se o pokračování mé oblíbené hrdinky Celaeny Sardothien. Pro mne je to momentálně hrdinka, jako byl kdysi Harry Potter, zázračná, čarovná, plná magie... Opravdu jí mám ráda. A toto pokračování vůbec nebylo tak špatné, jak se o druhých dílech říká. Chybělo mu sice napnutí od začátku do konce, mělo ho asi od druhé poloviny knihy do konce, ale i tak to čtenářskému nadšení neubralo. Knížka se mi fakt líbila. A pokud jste četli Skleněný trůn, neváhejte a přečtěte si i tuto knížku, stojí za to, nezklame vás,
Někdo umře, jiné postavy se objeví, budete smutní, nadšení, napnutí a co jiného, po přečtení poslední kapitoly nebudete chtít číst nic jiného, než pokračování této bezchybné série, 

P.